Jak z(a)pracovat negativní emoce do našeho života

Není to jednoduché, protože každý člověk má vzhledem ke své osobnosti a také obranným strategiím jiný přístup k vyrovnání se s negativními emocemi. Někdo je prožívá a truchlí o samotě, nědo je jde zapít, někdo si jde zaboxovat nebo zaplavat, zatančit, nebo popovídat si s kamarády, někdo hledá jiný partnerský vztah, někdo urputněji pracuje.......  prostě hledáme jejich přeladění jako když přelaďujeme stanici na rádiu a to s menší či větší úspěšností, podle naší obliby, aktuální nálady a dosahu signálu (objektivní dostupnosti dané pomoci) - je to kombinace mnoha faktorů.

Někteří lidé jsou více racionálnější, mají tvrdší sebedisciplínu a seberegulaci, tzv. hroší kůži - těm to přeladění jde mnohem lépe, respektive emoce se jich tolik nedotýkají a neovlivňují jejich chování. Někteří jsou ale citlivější a proto emocemi mnohem ovlivnitelnější. Těm pak vyhovuje vyjádřit se v barvách a obrazech, ve slovech či v melodiích písní, kreativním tanci, nebo jakékoli tvořivé činnosti. Například umělci své povolání používají do určité míry i jako psychoterapii. Proto je nutné, abychom své "JÁ" a tím i své emoce akceptovali. Určitá nevyrovnanost je vlastně nedílnou složkou pro naplňování  a realizování sebe sama. Nemusíme tedy emoce měnit, pouze je mít pod kontrolou. Naše emoce nás vyživují - ať jsou pozitivní či negativní, v protipólech se navzájem vyvažují. Musíme se jen naučit s nimi žít, rozumět jim a případně je včas korigovat, jako když vracíme rozvodněnou řeku do jejích břehů. Každá řeka jako taková je krásná, čím je čistší tím je krásnější, stejně jako obrazy, melodie, tanec,.... - takové jsou i naše emoce. Pokud nás však "převálcují" a my ztratíme kontakt se svým vědomým a racionálním já, mohou být důsledky zničující.

Pak je ale vhodné vyhledat odbornou psychologickou pomoc......

Samozřejmě, jediným opravdovým lékem na špatnou náladu je láska v jekékoli podobě, protože právě nedostatek tohoto citu a pocitu nás ubíjí.

Mezi  další techniky zpracování negat. emocí můžeme použít např. "přerámování" je to způsob změny  negativního pohledu na ten pozitivní - příkladem je pohled na poloprázdnou skleničku: negtaivní pohled zní už mám jen polovinu, pozitivní zní: mám ještě půlku,  nebo:  "mám se příšerně, nemám na nic náladu"  x  "když mám takovouhle náladu nic nemusím a mohu odpočívat".....

                                                                                                                                                                                                                      D.V.

Ženy po čtyřicítce

O ženách po, nebo kolem čtyřicítky, které se stanou ještě matkami, nebo si nechají udělat liposukci, najdou si mladšího partnera/ku, začnou studovat, nebo se intenzivně věnují sportu, kariéře nebo sportu se hanlivě říká, že nechtějí, nebo se bojí zestárnout. Z mého pohledu jde jen o část pravdy….ta další a možná mnohem podstatnější je ta, že takovéto ženy se cítí být plné života a uvědomují si, že mohou rozdávat nejen „ další život “, ale také své kvality a nasbírané zkušenosti, že mohou být ještě krásné a prospěšné, že jsou schopny dávat a prožívat „ mladou a vášnivou lásku “. Ze svých sil se těší a chtějí si je užít. Mají jich tolik, že je nechtějí vyplýtvat na stereotypní a někdy nezajímavé činnosti ve stávající pozici doma či v zaměstnání, ve společnosti. Chtějí víc. Proto žíjí plně, jsou kreativní, krásné, vnímavé a ohleduplné ke svému okolí i svým dosud nenaplněným představám a potřebám.…..přejme si, ať jsme takové v padesáti, šedesáti ..a možná i déle.

                                                                                                                                                                                                                D.V.